Sloupsko - Punkevni jeskyne a propast Macocha

Sloupsko - učebnice regionální vlastivědy

Poznámka: modře orámované obrázky jsou zmenšeniny. Původní velké a kvalitní obrázky uvidíte, když kliknete myší na zmenšeninu.[

PUNKEVNÍ JESKYNĚ A PROPAST MACOCHA

    Punkva a Macocha, tato dvě slova známá po celém světě, symbolizující speleologickou problematiku celé severní části Moravského krasu, jsou bezprostředně spjata se jménem známého brněnského krasového badatele profesora Karla Absolona. Jemu se podařilo složitými technickými zásahy je překonat a postupně v letech 1910-1914 a 1933 zpřístupnit pro veřejnost.
    Jde o nejvýznamnější turisticky zpřístupněné jeskyně Moravského krasu, které ročně navštíví statisíce návštěvníků.
    Zatímco objev suché části Punkevních jeskyní a jejich spojení s propastí Macochou bylo vcelku nečekané, o objev a zpřístupnění podzemní Punkvy usilovaly generace krasových badatelů. Od nepaměti totiž lidé věřili, že vody Punkvy, které vyvěrají do Pustého žlebu a vody, které bylo vidět na dně Macochy z okrajů jejího jícnu, jsou totožné. Proto se různí odvážlivci pokoušeli s velice primitivními prostředky proniknout proti proudu podzemní Punkvy na dno propasti Macochy. Nejdále, 90 m od vývěru do Pustého žlebu, se na jednoduchém voru dostal v r.1857 za mimořádně nízkých vodných stavů Jindřich Wankel.

Rekord dr.Wankela zůstal dlouho nepřekonán, a to i díky tomu, že na přelomu století věnoval profesor K. Absolon pozornost jiným lokalitám. V r.1909 se mu podařilo proniknout do první části suchých Punkevních jeskyní a jimi v průběhu následujících pěti let až na dno propasti Macochy. Nové objevy byly průběžně zpřístupňovány, takže již v r.1914 mohli návštěvníci po upravených chodnících pohodlně procházet až na dno Macochy.

Pohled z dolního můstku do propasti Macocha

    Punkevní jeskyně představují výtokové jeskyně podzemní řeky Punkvy, která svými zdrojnicemi zasahuje až do ponorových oblastí u Sloupu a Holštejna. Tvoří dvě rovnoběžné větve vybíhající z propasti Macochy. Severní větev, reprezentovaná suchou částí Punkevních jeskyní, tvoří několik dómů a chodeb - navzájem oddělených sifony. Jižní větví - macošskými vodními dómy - protéká podzemní Punkva, která je upravena pro přepravu návštěvníků na člunech. Asi 20 m pod hladinou Punkvy byly zjištěny další jeskynní chodby, trvale zaplavené vodami. Do objevených jeskyní byla později proražena štola, nynější vstupní prostora do Punkevních jeskyní. Touto štolou začíná návštěvní okruh dlouhý asi 1400 metrů. Nejprve vstupuje do Předního dómu (62 m dlouhého, 26 m širokého a 7 m vysokého) s bohatou krápníkovou výzdobou. Za ním následuje první sifon, Hlinité síně a Reichenbachův dóm, asi 40 m vysoká řícená prostora. Je Stalagmitovou chodbou spojena se Zadním dómem v nižší úrovni (33 m dlouhým, 27 m širokým a 26 m vysokým) s rozsáhlými sintrovými kůrami a pagodovitými stalagmity. Rovnoběžně se Zadním dómem probíhá Tunelová chodba s pravidelně okrouhlým příčným profilem, vytvořeným tlakovými vodami. Je ukončena druhým sifonem. Těmito prostorami, kolem význačných krápníkových útvarů Anděl a Baldachýn, vede turistická trasa na dno 138,4 m hluboké propasti Macochy, jejíž dolní část působí ohromujícím dojmem.
    Převislé stěny se uzavírají ve zbytcích klenby původního obrovského dómu, jehož strop se probořil a podzemní prostora se tak otevřela na povrch. Severozápadní část dómu vyplňuje strmý suťový kužel, jihozápadní část je volná, ale dno je tu pokryto mocnými vrstvami písku, které zakrývají mohutné řícené skalní bloky. Při úpatí kužele vyvěrá z úzké puklinové chodby, nazvané Jalové koryto, řeka Punkva. Míjí Horní jezírko (hloubka asi 13 m) a vtéká do Dolního jezírka nadrženého pod protější stěnou. Dolní jezírko, (hloubka asi 30 m) vyplňuje vertikální komín, který souvisí s horizontálními odtokovými chodbami nižší úrovně. Jalové koryto je úzkými kanály spojeno s Červíkovými jeskyněmi, které představují vyústění Amatérské jeskyně na dno propasti Macochy. Dolní část Macochy je křižovatkou několika jeskynních chodeb. Některé jsou součástí nejnižší jeskynní úrovně, dnes trvale zaplavené vodami, jiné představují zcela jiné kanály, vzniklé až po probořeni stropu macošského dómu. Největší z těchto jeskyní jsou jeskyně Trámová a Erichova. Erichova jeskyně je mohutná tunelovitá chodba, zčásti vyplněná sutí a světlými křemennými písky a písčitými jíly, podobného složení jako třetihorní sedimentární a zvětralinové výplně krasových prohlubní z okolí Petrovic. Z Erichovy jeskyně byla objevena níže položená Povodňová chodba, již dnes návštěvníci přicházejí ze dna Macochy k podzemnímu přístavišti. Nad mohutným portálem Erichovy jeskyně se klene zbytek klenby macošského dómu s odumřelými stalaktity a komínovitým otvorem, zvaným Pekelný jícen. Stěny dómu jsou porostlé mechy, lišejníky a chladnomilnými rostlinami různých druhů. Suťový kužel je neustále v pohybu. Sutě se svážejí zejména vlivem prudkého vzdouvání hladiny Punkvy a vyplavováním jemnozrnných sedimentů po silných deštích a prudkých oblevách, kdy rozkyv hladiny dosahuje až 8 metrů.
    Horní část propasti tvoří velká nálevkovitá prohlubeň 174 m dlouhá a 76 m široká s otevřeným dnem. Stěny propasti jsou do hloubky asi 80 m svislé, níže převislé. Nejúchvatnější pohled do propasti je ze dvou vyhlídkových plošin Dolního a Horního můstku, které se nacházejí ve výšce 90 m a 138 m nad dnem Macochy. Horní část Macochy je porostlá listnatými a jehličnatými stromy a keři, které sestupují až k okraji převislých stěn dolní části propasti. Ve svislém řezu se tedy propast jeví jako obrovské přesýpací hodiny. Do skalních stěn v horní části Macochy ústí řada drobných jeskyní a otvor do puklinové Hankensteinovy propasti. Klimatické poměry Macochy se vyznačují výraznou teplotní inverzi (obráceným sledem teploty). Na dně propasti bývá v létě teplota kolem 10,5 0C při teplotě vzduchu mimo propast kolem 16 0C. V zimě je na dně propasti naopak mnohem tepleji než při jejich horních okrajích. Propast, jako ostatní podobné přírodní jevy, je opředena mnoha pověstmi. Jedna vypráví snad skutečnou příhodu sirotka z blízkých Vilémovic, jehož se chtěla zbavit zlá macecha a hodila jej proto do propasti. Dítě však uvázlo v křoví na stěně propasti, sousedé je zachránili a sami vykonali na bezcitné maceše spravedlivý soud. Svrhli ji do propasti, která se od té doby nazývala Macochou.

Podzemní plavba na Punkvě (přístaviště lodí)

Ze dna Macochy pokračuje turistická cesta uměle rozšířenou Povodňovou chodbou k podzemnímu řečišti Punkvy. Na něm prožívají návštěvnici atraktivní plavbu na člunech v délce asi 400 m. Chodby vodní plavby byly místy upraveny sestřílením nízkých stropů; většinou jde ale o přirozené koryto jeskynní řeky, kde otevřené jícny vertikálních komínů dosahují výšek až 40 metrů. Místy se chodby rozšiřují ve vysoké dómy, zalité podzemními jezery. Než bylo možno podzemní plavbu zahájit, bylo třeba vykonat obrovský kus práce. K překonání až 18 metrů hlubokých sifonů byla v letech 1928-1929 vyražena v délce 447 metrů odvodňovací štola se stavidly, jimiž bylo možno regulovat hladinu Punkvy o 6 metrů. Avšak ani toto rozsáhlé technické dílo nestačilo k překonáni sifonu a bylo proto třeba nádrže podzemních vod vyčerpat. Tyto nepředstavitelně složité a obtížné práce vedl v letech 1927-1933 opět nám již známý profesor K. Absolon. Díky výkonným čerpadlům se konečně podařilo snížit hladinu až o 20 metrů a vyprázdněné prostory upravit pro plavbu na člunech.
80 metrů před vyústěním Punkvy do Pustého žlebu odbočuje z macošských vodních dómů směrem k jihu suchá chodba, na počátku rozšířená v Masarykův dóm s bělostnou krápníkovou výzdobou, velkými stalagmity a krápníkovými sloupy, dlouhými brčky s bočními výrůstky a jinými filigránskými tvary. Masarykův dóm pokračuje Skleněnými dómy s velkými prostorami, do značné míry vyplněnými jeskynními hlínami. Masarykovým dómem vrcholí prohlídka podzemních krás Macochy a Punkevních jeskyní. Odtud odvážejí čluny návštěvníky a po krátké cestě doplouvají do přístaviště v Pustém žlebu nedaleko vchodu do zpřístupněných systémů Punkevních jeskyní.

Mapka Punkevních jeskyní (prof.Karel Absolon)

předchozí stránka | obsah | další stránka

Otázky a úkoly :

1. Který podzemní tok se objevuje na dně Macochy ?
2.     Od kterého roku je dno Macochy přístupné pěším turistům a kdo se o to nejvíce zasloužil ?
3.     Jak hluboká je propast Macocha ?
4.     Jak získala propast jméno ?
5.     V kterých letech byla upravována trasa podzemní plavby na Punkvě ?
6.     Přemýšlej. Jaký tvar má pagodovitý stalagmit ? Víš, co je pagoda ?

[ HOME PAGE | Experio ]

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace pro komerční účely.