Sloupsko - učebnice regionální vlastivědy

Poznámka: modře orámované obrázky jsou zmenšeniny. Původní velké a kvalitní obrázky uvidíte, když kliknete myší na zmenšeninu.[

VODSTVO

    Celé území Sloupska náleží k povodí řeky Svitavy. Říční síť je zde především tvořena řadou ponorných potoků vtékajících do řeky Punkvy, která ústí z levého břehu v městě Blansku do řeky Svitavy. Punkva i Svitava patří k úmoří Černého moře.
    Velmi zajímavé je studium zrodu Punkvy, která vzniká v podzemí spojením několika vodních větví. Na západní straně Sloupu je hlavním tokem potok Luha, na východě, u Holštejna, je to Bílá voda. Luha pramení ve výši 700 m nadmořské výšky na úbočí nejvyšší hory Drahanské vrchoviny, zvané „Skály“. Přítoky Luhy jsou potok Protivanovský, Hartmanický, Novo-dvorský a malý potůček Olejnický. Asi půl kilometru před Sloupem protéká Luha na podkladu vápencovém a ztrácí se, třebas v nepatrné míře, do země. Na jižním konci Sloupu přijme svůj hlavní přítok Žďárnou. Po soutoku je často nazývána Sloupský potok, který se ztrácí do země u Hřebenáče a ve velké jeskyni Staré skály.


Ponor Sloupského potoka za suchého období

Žďárná pramení v oblasti, zvané Spaliska, jižně od Benešova ve výšce 675 m nadmořské výšky. Při vstupu do sloupské kotliny počíná ve vápencovém podkladu ponorné síto, takže většinou bývá řečiště potoka vyschlé. Přítoky Žďárné jsou potoky Ludíkovský, Němčický, potůček Petrovický a Žďárský, s krátkým přítokem Klínkem. Ponorné vody padají ve svém propadání do hloubky 60 m. Vynoří se na dně propasti Macocha.
Luha i Žďárná mají v průběhu roku značně nevyrovnané průtoky. Období sucha, kdy oba potoky na velké části toku částečně nebo zcela vysychají, bývají někdy nečekaně vystřídány povodňovými stavy, kdy se potoky vylijí z břehů a ohrožují domy na svých březích. Živelná katastrofa z roku 1997, která v létě postihla Moravu, zasáhla i obec Sloup, naštěstí bez tak děsivých následků jako v jiných oblastech, ve kterých si vyžádala i lidské oběti a zcela zničila mnoho domů i celých obcí.


Potok Luha za vysokého vodního stavu

    Potoky protékající obcemi Vavřinec, Veselice, Suchdol odtékají zalesněnými stráněmi do Pustého žlebu. Zde se na pravém okraji silnice vedoucí k Punkevním jeskyním ztrácí do země a spojují se tak s ponornými přítoky řeky Punkvy.
    V každé vesnici našeho regionu byly zbudovány malé, či středně velké rybníky, které sloužily jako hasičské nádrže, protože velmi často hořelo a požáry, jak se dovídáme z obecních kronik, se šířily z domku na domek až pohltily značnou část obce. V létě se v nich dříve koupávaly děti a po celý rok tu plavala domácí drůbež. V téměř stojaté, na mikroorganismy bohaté vodě se dařilo vodním řasám, žabinci i planktonu. Některé z rybníčků postupně zanikly jako např. ve Sloupě pod Strání, v Malé Veselici, v Petrovicích a jinde.


Rybník Staré Podolí

    Nejstarším rybníkem je Staré Podolí v katastru pod petrovickým větrným mlýnem. Byl vyhlouben a opatřen hrází pro pohon vodního mlýna, jehož zbytky, část sklepení, základů i zdiva lze možno spatřit vpravo od hráze. O mlýně a jeho hastrmanech koluje mezi lidmi řada zajímavých pověstí a lidových písní.     
    V současné době je z východní strany rybník hustě zarostlý rákosem obecným, orobincem úzkolistým a druhy rodu sítina a ostřice. To umožňuje nerušené hnízdění kachně divoké i lysce černé. Zemědělci spolu s rybáři založili Nové Podolí po levé straně silnice, vedoucí z Petrovic do Veselice. Slouží k chovu ryb, roste na něm chráněný leknín bělostný a svou nevšední krásou oživuje krajinu.


Leknín bělostný na hladině rybníku Podolí

    Chovu ryb a letní rekreaci slouží též menší rybníčky jižně od Vavřince směrem na Suchdol, v Němčicích a Ostrově, v Šošůvce pak zatopený vápencový lom.
    Ve Sloupě bylo v letech 1967 až 1969 vybudováno pěkné přírodní koupaliště s celým rekreačním areálem. Je napájeno potokem Žďárná, který protéká hlubokými jehličnatými lesy. Má poměrně chladnou vodu, avšak je čistá a prostředí koupaliště svou krásou přímo láká k sportu i rekreaci.


Koupaliště Sloup

    Jistě sami uznáte, že pro obyvatelstvo našeho regionu je z hlediska místních vodních poměrů nejdůležitější zabezpečení kvalitní pitné vody. Sloup je zásoben vodovodem z lesů na Žďárné, z Luk a část z Němčického vodovodu. Němčice dodávají vodu i do obcí Šošůvka a části Sloupu. Veselice, Suchdol a Nové Dvory berou vodu ze studní pramenících v lese zvaném Podvrší. Vavřinec čerpá vodu do vodojemu na kopci Zaječáku ze dvou studní pod Žemlou a Větřákem a ze dvou hloubkových vrtů tamtéž. Vody však obsahují značné množství dusičnanů a nehodí se tedy pro kojence.

předchozí stránka | obsah | další stránka

Otázky a úkoly :

1.     Na mapě České republiky najdi výtok řeky Punkvy a její ústí do řeky Svitavy.
        Kterými řekami teče dále voda z našeho regionu na své pouti do moře ?
2.     Jaká historicky nejvýznamnější budova stojí ve Sloupě na pravém břehu Luhy?
3.     Co je příčinou propadání vod v krasové oblasti?
4.     Jak se jmenují obě místa sloupského propadání vod?
5.     Proč je nebezpečné koupání v zatopeném lomu v Šošůvce?
6.     Zjisti, co zapříčiňuje obsah dusičnanů v pitné vodě vodovodů.
7.     Zjisti, jak probíhala v červenci 1997 velká povodeň ve Sloupu.


[ HOME PAGE | Experio ]

Copyright © 2000 All Rights Reserved.
Pro regionální internetový server Boskowan připravil se souhlasem autorů RoS

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace pro komerční účely.