Sloupsko - učebnice regionální vlastivědy
Poznámka: modře orámované obrázky jsou zmenšeniny. Původní velké a kvalitní obrázky uvidíte, když kliknete myší na zmenšeninu.[
VODSTVO
Celé území Sloupska náleží k povodí řeky Svitavy.
Říční síť je zde především tvořena řadou ponorných potoků vtékajících do
řeky Punkvy, která ústí z levého břehu v městě Blansku do řeky Svitavy. Punkva i Svitava patří k
úmoří Černého moře.
Velmi zajímavé je studium zrodu Punkvy, která vzniká v podzemí
spojením několika vodních větví. Na západní straně Sloupu
je hlavním tokem potok Luha, na východě, u Holštejna,
je to Bílá voda. Luha pramení ve výši 700 m nadmořské výšky na
úbočí nejvyšší hory Drahanské vrchoviny, zvané „Skály“. Přítoky Luhy jsou
potok Protivanovský, Hartmanický, Novo-dvorský a malý potůček Olejnický. Asi půl
kilometru před Sloupem protéká Luha na podkladu vápencovém a ztrácí se, třebas v
nepatrné míře, do země. Na jižním konci Sloupu přijme svůj hlavní přítok Žďárnou.
Po soutoku je často nazývána Sloupský potok, který se ztrácí do
země u Hřebenáče a ve velké jeskyni Staré skály.
Ponor Sloupského potoka za suchého období
Žďárná pramení v oblasti, zvané Spaliska, jižně od Benešova ve výšce 675 m
nadmořské výšky. Při vstupu do sloupské kotliny počíná ve vápencovém podkladu
ponorné síto, takže většinou bývá řečiště potoka vyschlé. Přítoky Žďárné
jsou potoky Ludíkovský, Němčický, potůček Petrovický a Žďárský, s krátkým
přítokem Klínkem. Ponorné vody padají ve svém propadání do hloubky 60 m. Vynoří
se na dně propasti Macocha.
Luha i Žďárná mají v průběhu roku značně nevyrovnané průtoky. Období sucha,
kdy oba potoky na velké části toku částečně nebo zcela vysychají, bývají někdy
nečekaně vystřídány povodňovými stavy, kdy se potoky vylijí z břehů a ohrožují
domy na svých březích. Živelná katastrofa z roku 1997, která v létě postihla
Moravu, zasáhla i obec Sloup, naštěstí bez tak děsivých následků jako v jiných
oblastech, ve kterých si vyžádala i lidské oběti a zcela zničila mnoho domů i
celých obcí.
Potok Luha za vysokého vodního stavu
Potoky protékající obcemi Vavřinec, Veselice, Suchdol odtékají
zalesněnými stráněmi do Pustého žlebu. Zde se na pravém okraji silnice vedoucí k
Punkevním jeskyním ztrácí do země a spojují se tak s ponornými přítoky řeky
Punkvy.
V každé vesnici našeho regionu byly zbudovány malé, či středně
velké rybníky, které sloužily jako hasičské nádrže, protože
velmi často hořelo a požáry, jak se dovídáme z obecních kronik, se šířily z
domku na domek až pohltily značnou část obce. V létě se v nich dříve koupávaly
děti a po celý rok tu plavala domácí drůbež. V téměř stojaté, na mikroorganismy
bohaté vodě se dařilo vodním řasám, žabinci i planktonu. Některé z rybníčků
postupně zanikly jako např. ve Sloupě pod Strání, v Malé
Veselici, v Petrovicích a jinde.
Nejstarším rybníkem je Staré Podolí v katastru
pod petrovickým větrným mlýnem. Byl vyhlouben a opatřen hrází pro pohon vodního
mlýna, jehož zbytky, část sklepení, základů i zdiva lze možno spatřit vpravo od
hráze. O mlýně a jeho hastrmanech koluje mezi lidmi řada zajímavých pověstí a
lidových písní.
V současné době je z východní strany rybník hustě zarostlý
rákosem obecným, orobincem úzkolistým a druhy rodu sítina a ostřice. To umožňuje
nerušené hnízdění kachně divoké i lysce černé. Zemědělci spolu s rybáři
založili Nové Podolí po levé straně silnice, vedoucí z Petrovic do Veselice. Slouží k
chovu ryb, roste na něm chráněný leknín bělostný a svou nevšední krásou oživuje
krajinu.
Leknín bělostný na hladině rybníku Podolí
Chovu ryb a letní rekreaci slouží též menší rybníčky
jižně od Vavřince směrem na Suchdol,
v Němčicích a Ostrově, v Šošůvce pak zatopený vápencový lom.
Ve Sloupě bylo v letech 1967 až 1969
vybudováno pěkné přírodní koupaliště s celým rekreačním areálem. Je napájeno
potokem Žďárná, který protéká hlubokými jehličnatými lesy. Má poměrně
chladnou vodu, avšak je čistá a prostředí koupaliště svou krásou přímo láká k
sportu i rekreaci.
Jistě sami uznáte, že pro obyvatelstvo našeho regionu je z hlediska místních vodních poměrů nejdůležitější zabezpečení kvalitní pitné vody. Sloup je zásoben vodovodem z lesů na Žďárné, z Luk a část z Němčického vodovodu. Němčice dodávají vodu i do obcí Šošůvka a části Sloupu. Veselice, Suchdol a Nové Dvory berou vodu ze studní pramenících v lese zvaném Podvrší. Vavřinec čerpá vodu do vodojemu na kopci Zaječáku ze dvou studní pod Žemlou a Větřákem a ze dvou hloubkových vrtů tamtéž. Vody však obsahují značné množství dusičnanů a nehodí se tedy pro kojence.
předchozí stránka | obsah | další stránka
Otázky a úkoly :
1. Na mapě České republiky najdi výtok řeky Punkvy a její
ústí do řeky Svitavy.
Kterými řekami teče dále voda z našeho
regionu na své pouti do moře ?
2. Jaká historicky nejvýznamnější budova stojí ve Sloupě na
pravém břehu Luhy?
3. Co je příčinou propadání vod v krasové oblasti?
4. Jak se jmenují obě místa sloupského propadání vod?
5. Proč je nebezpečné koupání v zatopeném lomu v Šošůvce?
6. Zjisti, co zapříčiňuje obsah dusičnanů v pitné vodě
vodovodů.
7. Zjisti, jak probíhala v červenci 1997 velká povodeň ve
Sloupu.
Copyright © 2000 All Rights Reserved.
Pro regionální internetový server Boskowan
připravil se souhlasem autorů RoS
Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace pro komerční účely.