Sloupsko - učebnice regionální vlastivědy
Poznámka: modře orámované obrázky jsou zmenšeniny. Původní velké a kvalitní obrázky uvidíte, když kliknete myší na zmenšeninu.[
ZEMĚDĚLSTVÍ
Hlavní plodinou, kterou zde dříve zemědělci pěstovali, bylo žito.
Osívala se jím na podzim třetina orné půdy, na další třetině se pěstovaly
jařiny - oves a len. Poslední třetina byla
každoročně ladem a sloužila jako pastvina. Vypěstované obilí a len stačily pokrýt
jen domácí potřebu obce. Přírůstek obyvatel nutil zemědělce pěstovat i další
plodiny, takže přibyl ječmen, něco málo pšenice, hrachu a
čočky, z okopanin brambory, řepa, cukrovka pro rájecký cukrovar, z krmiv vikev, jete
a něco málo konopí. Přebytky vznikly u brambor a ječmene a ty se prodávaly
na trzích v Boskovicích a překupníkům.
Z dobytka rolníci pěstovali koně, krávy, ovce a prasata.
Dobytek byl menšího vzrůstu, protože byl živen pastvou, kuchyňskými odpady a v
zimě senem se slámou, což bylo málo výživné. Pastvu měl na starosti obecní
pastýř, který bydlel v obecním domě - pastoušce. Ovocné stromy se nepěstovaly, jen
kolem chalup rostlo několik třešní drobniček a švestek.
Se zemědělskými produkty (výpěstky) souvisela i strava
tehdejších obyvatel našeho regionu. Kolem roku 1840 se jedly především brambory,
řepa, luštěniny. Pokrmy bývaly především moučné a mléčné, zřídka uzené
vepřové maso. Obvyklým nápojem byla voda.
V současné době obhospodařují zemědělskou půdu především zemědělská
družstva, či z nich vzniklé společnosti (ZEMSPOL), podstatně se zvýšil oproti roku 1989 i počet zemědělců
soukromě hospodařících. ZD Sloup se stará zhruba o 1700 ha orné půdy,
významný je i podíl luk a pastvin. Luk mají 277 ha a pastvin 161 ha.
Na polích sejí ozimou pšenici, žito ozimý i jarní
ječmen, oves, řepku, hořčici, kukuřici na siláž, jetel červený, vojtěšku.
Na semeno pěstují jílek jednolistý, jílek italský a kostřavu luční.
Tradičním odvětvím živočišné výroby je chov
skotu
Soukromí zemědělci sázejí pro vlastní potřebu většinou brambory
a krmnou řepu.
ZD dnes chová skot - telata do 6 měsíců, chovné jalovice, dojnice
a býky, dále prasata, zhruba 400 ks ovcí a 20 koní.
Nezřídka můžeme u soukromníků zahlédnout kozy a drůbež
(slepice, husy, kachny, perličky), daří se i chovu králíků a holubů. V našem
regionu pracují i chovatelské spolky (Sloup, Žďár), které pořádají výstavy i soutěže drobného
hospodářského zvířectva.
předchozí stránka | obsah | další stránka
Otázky a úkoly :
1. Které plodiny mají v našem regionu již dlouholetou
tradici?
2. K čemu lidé dříve využívali koně a k čemu slouží
dnes?
3. Jaké druhy hospodářských zvířat můžeš obdivovat na
výstavách drobných zvířat?
Copyright © 2000 All Rights Reserved.
Pro regionální internetový server Boskowan
připravil se souhlasem autorů RoS
Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace pro komerční účely.